Rozbitá dlažba, horký beton a tiché kavárny se starými šachovými stoly – Sofie není město, které se snaží zalíbit. A právě v tom je její kouzlo. Bulharská metropole klame tělem: na první pohled trochu drsná, ale o to zajímavější pod povrchem. Pomalé ráno s banicí na trhu, odpolední únik do hor a…
Prach v Bangkoku ti ještě nestačil usednout na boty a už tě vítá jiný svět – ostrov, kde slunce nemá potřebu se schovávat, voda hraje barvami jako akvarel a jídlo tě dokáže rozesmát i rozplakat najednou. Phuket není jen plážová kulisa pro znuděné Evropany. Je to živý, horký, občas hlučný, ale…
Soluň je jako neprobádaná kniha, co čeká na to, až se do ní ponoříš. Řecké město, které ti neodhalí vše hned, ale čím déle tu jsi, tím víc ti toho ukáže. V uličkách se mísí zvuky, vůně i historie – od byzantských památek až po moderní kavárny, které si libují v kreativitě. A přitom je to stále…
Když vystoupíš ve Skopje, nečekej uhlazené kulisy. Tohle město si totiž na styl nikdy nehrálo. V jednu chvíli míjíš hypermoderní fasádu, za rohem tě vtáhne ošuntělá ulice, kde se griluje u chodníku a babička prodává papriky z plechového stolu. Je to směs nesourodá, místy až absurdní, ale nějak to…
V Calgary je zvláštní klid. Ne ten ospalý, ale ten, co voní dálkami – jako když stojíš na kraji města a víš, že pár hodin odtud začínají hory, které ti vyrazí dech ještě dřív, než se k nim přiblížíš. Samotné město působí jako místo, kde se život žije bez přetvářky – dřevěné domy, široké ulice,…
Tel Aviv není město, které tě žádá o souhlas. Prostě je. Ráno na pláži mezi surfaři, v poledne pod fíkovníkem v ulici, která vypadá jako z retro pohlednice, večer na střešní párty, kam tě někdo pozve jen tak mezi řečí. Neřeší se tu protiklady – tady se prostě vedle sebe žije. Bauhaus u vedlejšího…
Marseille není žádná uhlazená kráska. Spíš drzá, hlasitá, barevná a trochu neučesaná – ale právě v tom má kouzlo, které ti vleze pod kůži dřív, než stihneš říct bouillabaisse. Přístav, kde se míchá všechno se vším: ryby s kořením, francouzská nonšalance s horkou jižanskou krví a moře s betonem…
V Bari se všechno odehrává kousek od moře. Prádlo visí nad hlavou v úzkých uličkách, motorové skútry projíždějí kolem s lehkostí, která tě donutí uskočit o vteřinu dřív, a staré ženy připravují těstoviny přímo na chodníku – ne pro efekt, ale protože tak to prostě dělají. Tenhle přístav na jihu…
Cagliari není to místo, kam jedeš za konkrétní památkou. Jedeš tam spíš za pocitem, že i obyčejná ulice může vonět po historii a večeře v zapadlém dvoře být lepší než týden v resortu. Sardinie ti v hlavním městě neukazuje turistickou tvář – místo toho tě přivítá ospalým rytmem, oprýskanými fasádami…
Manila tě neunaví tím, co vidíš, ale tím, co všechno najednou cítíš. Smog, kadidlo, smažené kuře z plastového stánku a k tomu hudba, co hraje o tři ulice dál. Je to město, které nemá chuť se ti zalíbit. A právě proto zůstává v hlavě. Mezi rozpadajícími se kostely, betonovými bloky a hypermoderními…
