Paříž tě nespálí sluncem ani tě neoslní hlučným chaosem. Paříž ti spíš šeptá do ucha, nenápadně, ale sebevědomě – že má čas, že tě nemusí přesvědčovat, že prostě ví. Stačí si sednout s kávou na rohovou zahrádku, sledovat lidi, co nikam nespěchají, a chvíli se tvářit, že tam patříš. Ráno Louvre,…
Na Maltě tě první praští do nosu vzduch – horký, slaný a trochu zaprášený, jak to umí jen ostrovy, co zažily víc bitev než prázdninových sezón. Pak se ti do zorného pole začnou cpát medově zbarvené budovy, na kterých se střídá arabská, italská i britská stopa, a z reproduktorů v autobuse hraje…
V Benátkách nemá smysl řešit, kam jít první. Prostě se necháš unést – klidně hned za rohem, kde se mezi oprýskanými domy houpe loďka s prádelní šňůrou a výhledem, který by mohl viset v galerii. Město na vodě není kulisa pro romantické pohlednice, ale živá spleť uliček, mostků a ticha, které tu má…
Na Rhodosu ráno kráčíš po kamenných ulicích rytířského města a odpoledne už ležíš na opuštěné pláži, kde šumí jen vítr a vlny. Tohle není ostrov, který by ses snažil pochopit za den – a vlastně to ani nejde. Každá zatáčka v horách tě zavede do jiného století, každá taverna má svou vlastní verzi…
V Palermu ti realita vjede pod kůži dřív, než stihneš říct „arancina“. Na první pohled trochu chaotické, hlučné, možná i trochu omšelé. Jenže stačí pár kroků a jsi v jiném světě – barokní kostely, arabské detaily, trhy, které připomínají divadelní scénu, a pach grilovaných sardinek, co se drží ve…
Když přistaneš v Olbii, není potřeba spěchat. To nejlepší totiž nezažiješ v minutě. Sardinie si tě omotá pomalu – výhledy na smaragdové moře, prázdné pláže, kde voní jalovec, a ospalé vesničky, ve kterých se i čas zdá trochu unavený. Olbia samotná je ideální výchozí bod – ráno káva na náměstí, pak…
Na Krétě se ráno probouzíš do zvuku cikád, zatímco vzduch už dávno voní po tymiánu a mořské soli. Krajina střídá vyprahlé kopce s olivovníky a tajemné rokle, kde se ti snadno ztratí pojem o čase. Heraklion není město, které tě chce ohromit na první pohled, ale jakmile ochutnáš dakos v zapadlé…
Jakarta není žádná načančaná turistická past, ale pořádnej kotel – chaotická, hlasitá a absolutně autentická. Je to město, který nejde zažít z okýnka klimatizovanýho autobusu. Tady se musíš pustit mezi pouliční stánky s nudlema, nechat se odvézt rikšou někam, kam vůbec nechceš, a pak se s úlevou…
Split má přesně tu pohodovou jižanskou atmosféru, kvůli který se do Chorvatska vracíš pořád dokola. Ráno začneš na trhu s pytlíkem čerstvých fíků, přes den zkoumáš staré římské paláce nebo se jednoduše rozvalíš někde na pláži a večer? Stačí si sednout do nejbližší konoby a ochutnat grilované…
Cebu je místo, kde si ráno dáš mango rovnou ze stromu a odpoledne šnorchluješ mezi korálovými útesy jako v dokumentu National Geographic. Je to ostrov, který tě nutí zpomalit, sundat hodinky a nechat se unášet místním tempem. Jeden den prozkoumáš džunglí ukryté vodopády Kawasan, další den se necháš…
