Sedíte s kouřící margheritou před sebou, úzkou ulicí prosviští skútr a nad střechami cítíte blízkost Vesuvu – to je Neapol. Město, které vás vtáhne svou živelností, kde za každým rohem narazíte na kus historie nebo další neodolatelnou chuť. Láká vás projít se ulicemi Pompejí, které kdysi zasypal…
Chorvatský Jadran je pro mnohé Čechy synonymem letní dovolené, často spojené s dlouhou cestou autem. Co kdyby ale existovala rychlejší a překvapivě dostupná alternativa, jak se dostat k jeho severní části plné krásných zátok a ostrovů? Rijeka, živé přístavní město a ideální brána ke krásám…
Ibiza není jen o hlučných párty. Stačí pár kroků za město a najdeš tichá zákoutí, pláže s jemným pískem a vesničky, kde se zastavil čas. Slunce pálí do bílých zdí domů, uličky voní rozmarýnem a večer si můžeš vybrat, jestli skončíš na opuštěné pláži pod hvězdami, nebo v centru dění, kde hudba nikdy…
Láká vás představa sluncem zalitých pláží Černého moře, ale zároveň hledáte cenově dostupnou variantu letní dovolené? Burgas, srdce bulharského pobřeží, představuje ideální kombinaci odpočinku, zábavy a příznivých cen. Pokud právě plánujete cestu a vaším cílem jsou co nejvýhodnější letenky, jste na…
Ne každé španělské město tě vítá hukotem vln přímo na nábřeží. Santander tohle umí levou zadní. Sedíš v kavárně, kafe voní, vzduch je slaný a za rohem začne promenáda, co tě nenechá v klidu dojít rovně. Místo, kde lidi chodí pomalu a nikdo se za to nestydí. Kantábrie má svoje tempo – a kdo ho…
Lamezia Terme zní jako něco, co bys našel na etiketě olivového oleje – a vlastně to není tak daleko od pravdy. Kalábrie tady ukazuje svou klidnější, syrovější tvář. Žádné davy, žádný hluk. Místo toho slunce, co peče už od rána, vůně tymiánu na silnicích a moře, které je až nefér tyrkysové. A teď si…
Tel Aviv není město, které tě žádá o souhlas. Prostě je. Ráno na pláži mezi surfaři, v poledne pod fíkovníkem v ulici, která vypadá jako z retro pohlednice, večer na střešní párty, kam tě někdo pozve jen tak mezi řečí. Neřeší se tu protiklady – tady se prostě vedle sebe žije. Bauhaus u vedlejšího…
Marseille není žádná uhlazená kráska. Spíš drzá, hlasitá, barevná a trochu neučesaná – ale právě v tom má kouzlo, které ti vleze pod kůži dřív, než stihneš říct bouillabaisse. Přístav, kde se míchá všechno se vším: ryby s kořením, francouzská nonšalance s horkou jižanskou krví a moře s betonem…
V Benátkách nemá smysl řešit, kam jít první. Prostě se necháš unést – klidně hned za rohem, kde se mezi oprýskanými domy houpe loďka s prádelní šňůrou a výhledem, který by mohl viset v galerii. Město na vodě není kulisa pro romantické pohlednice, ale živá spleť uliček, mostků a ticha, které tu má…
Na Rhodosu ráno kráčíš po kamenných ulicích rytířského města a odpoledne už ležíš na opuštěné pláži, kde šumí jen vítr a vlny. Tohle není ostrov, který by ses snažil pochopit za den – a vlastně to ani nejde. Každá zatáčka v horách tě zavede do jiného století, každá taverna má svou vlastní verzi…
