Paříž tě nespálí sluncem ani tě neoslní hlučným chaosem. Paříž ti spíš šeptá do ucha, nenápadně, ale sebevědomě – že má čas, že tě nemusí přesvědčovat, že prostě ví. Stačí si sednout s kávou na rohovou zahrádku, sledovat lidi, co nikam nespěchají, a chvíli se tvářit, že tam patříš. Ráno Louvre,…
Na Maltě tě první praští do nosu vzduch – horký, slaný a trochu zaprášený, jak to umí jen ostrovy, co zažily víc bitev než prázdninových sezón. Pak se ti do zorného pole začnou cpát medově zbarvené budovy, na kterých se střídá arabská, italská i britská stopa, a z reproduktorů v autobuse hraje…
V Benátkách nemá smysl řešit, kam jít první. Prostě se necháš unést – klidně hned za rohem, kde se mezi oprýskanými domy houpe loďka s prádelní šňůrou a výhledem, který by mohl viset v galerii. Město na vodě není kulisa pro romantické pohlednice, ale živá spleť uliček, mostků a ticha, které tu má…
Na Rhodosu ráno kráčíš po kamenných ulicích rytířského města a odpoledne už ležíš na opuštěné pláži, kde šumí jen vítr a vlny. Tohle není ostrov, který by ses snažil pochopit za den – a vlastně to ani nejde. Každá zatáčka v horách tě zavede do jiného století, každá taverna má svou vlastní verzi…
Trapani je místo, kde moře není jen kulisou – tady ho cítíš v soli na rtech, slyšíš v každém poryvu větru a vidíš, jak mění barvu podle nálady oblohy. Žádné přelidněné bulváry ani selfie tyče na každém rohu – spíš ospalé uličky, kde visí prádlo, rybí trhy, které začínají dřív než svítání, a vůně…
V Palermu ti realita vjede pod kůži dřív, než stihneš říct „arancina“. Na první pohled trochu chaotické, hlučné, možná i trochu omšelé. Jenže stačí pár kroků a jsi v jiném světě – barokní kostely, arabské detaily, trhy, které připomínají divadelní scénu, a pach grilovaných sardinek, co se drží ve…
Gran Canaria není ostrov, který by se dal shrnout do jedné fotky. Ráno se brodíš mlhou v horách, odpoledne ležíš pod dunami Maspalomas a večer popíjíš víno v malém bistru, kde ti doporučí rybu, co ještě ráno plavala v oceánu. Každý kout ostrova je jiný – suchý jih, zelený sever, vnitrozemí s…
Když přistaneš v Olbii, není potřeba spěchat. To nejlepší totiž nezažiješ v minutě. Sardinie si tě omotá pomalu – výhledy na smaragdové moře, prázdné pláže, kde voní jalovec, a ospalé vesničky, ve kterých se i čas zdá trochu unavený. Olbia samotná je ideální výchozí bod – ráno káva na náměstí, pak…
Na Krétě se ráno probouzíš do zvuku cikád, zatímco vzduch už dávno voní po tymiánu a mořské soli. Krajina střídá vyprahlé kopce s olivovníky a tajemné rokle, kde se ti snadno ztratí pojem o čase. Heraklion není město, které tě chce ohromit na první pohled, ale jakmile ochutnáš dakos v zapadlé…
Azory nejsou destinace pro ty, co hledají all-inclusive lenošení na pláži. Tady tě čeká divoká příroda, horké prameny ukryté v džungli, jezera v kráterech sopek a krajina, která vypadá jako z jiného světa. Ponta Delgada na ostrově São Miguel je skvělým výchozím bodem – ráno si dáš espresso v…
